AUTO UNION A-G WERK DKW, Zschopau: část druhá
Odjela jsem ve středu a v pátek ve čtyři odpoledne jsem byla na lágru. To byla rychlost! Cesta byla hrozná.
Do Hulína s námi jel úředník z úřadu práce, kde nás předal Němcům. V Prostějově nastupovali další z našeho ročníku. Když nebyla volná kolej, odsunuli nás na slepou a tam jsme stáli i 4 hodiny. V České Třebové nám tamní ženy donesly buchty a polévku.
Do práce jsme jely v pondělí, dostaly jsme žluté spony a ty jsme na vyfasované monterky nosily připnuté. Pak jsme nastoupily na vstupní prohlídku. U všech doktor uznal : "Gut - arbeiten!"Když byla některá nemocná, tak tlumočnice řekla, co jí je a léčba byla rychlá. Mávnutí ruky, že se s tím dá dělat. Ani horečka nebyla překážkou.
Pracovala jsem v továrně AUTO UNION DKW, kde nás byly tři lágry děvčat a jeden lágr chlapců. Lagrfürka byla hodná, ale německá mládež nám bouchlala na okna a nadávala Tschechische Hund.
Na našem lágru nás bylo 70 děvčat, spaly jsme v bývalé hospodě. Postele jsme měly nad sebou, holý slamník plný blech. Zakryté dvěma dekami. Pár kohoutků ze kterých měla téct voda, protože byly zamrzlé nevydaly ani kapku. Vodu nám nahradil sníh, ale za zimu, kterou jsme musely trpět, za tu náhrada nebyla.
Ubytovaní jsme byly ve Witzschdorfu v horské vesnici. Do práce jsme jezdily vlakem a pak víc, jak půl hodiny šlapaly do kopce. Boty dostávaly zabrat. Ještě hůř bylo těm, co chodili pěšky do práce. Boty jsem poslala mamince do Zlína v balíku s prosbou, aby je dala opravit. Maminka mě boty poslala opravené zpět, ale nechtěli je vzít do opravy, ať je prý hodí do kamen. Až řekla, že je to do Německa, tak ji je vzali. Napsala mi, proč si neřeknem o poukaz na boty? O ten jsme si mockrát říkali, vyřizoval to náš tlumočník. Výsledek toho byl: Na lágr nám přivezli boty, abychom si vybraly. Byly to samé střevíčky s podpatkem a dokonce i dětské. Odmítly jsme je, lagerfürce jsme řekly, že boty z koncentráku nechcem!
Zčervenala a boty mlčky odnesla.
Až děvčata z Hennesdorfu, když měl službu lagerfürer, nešly do práce. On vždycky chodil budit: Zatleskal, a zavolal:" Aufstehen, meine Damen!". Čekal, až se jedna probudí a odešel. Když v osum hodin přišel na kontrolu, zjistil, že jsou všechny stále ještě v posteli. Na jeho dotaz odpověděly, že nemají boty. Šel to telefonovat řediteli do továrny. Ten mu oznámil, ať sežene jakýkoli povoz - všechny musí do práce. Sehnal - před lágr přijel sedlák v kožichu a beranici na uších. S povozem se zapřaženou jednou kravkou. Když děvčata vyrazila bosa po sněhu , tak mu vypadla fajfka. Na voze měl otýpku slámy, tu rozvázal a rozházel jim ji pod nohy a jelo se.
Jak se blížily k továrně začaly zpívat naši hymnu. Před bránou zametali sníh italští zajatci, ti jim udělali dvojstup, jak procházela, tak jim salutovali. Strážní, co ty zajatce hlídali, chvíli zírali, pak se vzpamatovali, naložili jim na záda, aby pokračovali v práci.
Ovoce, zeleninu, maso jsme neviděli a ten jejich eintopf nám nechutnal. Strava z jednoho hrnce - třeba rýže se vařila tak dlouho,až z toho vznikla blepta. Navrch sůl a majoránka.
Na moje dvacáté narozeniny mi maminka upekla bábovku, ale přišla až za 14 dní plesnivá. Přesto jsme ji s děvčaty okrájely a snědly, jako nespornou delikatesu.
Konec II. části
Vlasta Juráková
Za komunistů bylo líp!
Tolikrát jsem slyšela postesknutí, u známých nebo v rodině, že za komunistů bylo líp. Z tohoto tvrzení se mi dělá těžce mdlo...
Vlasta Juráková
Druhá adventní neděle
Zamyšlení nad adventem. Moji rodiče mi na toto období zanechali velmi krásné vzpomínky. Je to pro mě nejkrásnější období v roce.
Vlasta Juráková
Ročník 1924
Vzpomínání na zážitky mojí maminky, která už tu není, mi vždycky vhání slzy do očí, nejenom z toho důvodu, že si prožila peklo, ale i z důvodu, že už mi to nikdy nezopakuje...Neřekne přesně, jak se vše stalo.
Vlasta Juráková
Ročník 1924, totální nasazení na nucené práce v Německu, část třetí
Od firmy Baťa, kde jsem pracovala jsme na cestu do dostali šišku salámu a bochník chleba. Do Chemnice jsme dojeli asi v 10 hodin. Seděli na kufrech a čekali. Byl mráz, nevěděli jsme, co s námi bude. Běhali a třeli jsme si ruce......
Vlasta Juráková
Slepice do klece nepatří!
Slepice je naprosto dokonalý tvor - téměř denně snese jedno vajíčko. A to navíc ve skvělém obalu....
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
Malý domek s pozemkem 2078m2 k PRODEJI, Chraštice
Chraštice, okres Příbram
3 950 000 Kč
- Počet článků 14
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1234x